Téma týdne

TT: Dnešní svět

3. února 2014 v 23:02 | Date tree
Kratičká povídka, úvaha, příhoda... říkejte tomu jak chcete. Vlastně se mi jen po dlouhé době zalíbilo téma týdne.
Zapojte se do Fotíme na TT :)

TT: 2013

26. prosince 2013 v 9:03 | Date tree
Rok 2013 je za námi. Někomu utekl rychle, někomu pomalu. Prezident řekne novoroční projev, bouchne se šampaňské, odpočítá se půl noc a rok 2013 se stane minulostí. Ovšem to, čeho jsme za ten dosáhli nás bude provázet i další roky a třeba i celý život. Nebylo by pěkné vstupovat do roku 2014 s tím, že jsme něčeho dosáhli, něco zanechali?

Jen krátká rekapitulace pro mě toho nejdůležitějšího, co se letos stalo.
1. Volba nového prezidenta
- otevřeně říkám, že s tím spokojená nejsem, ale co se dá dělat. Já jakožto sedmnáctiletá jsem proti tomu nemohla dělat nic.

2. Zemřel Nelson Mandela
- tuším, že většina lidí ví spíš o tom, že zemřel Paul Walker, než Nelson Mandela.. to se mi ale zdá upřímně řečeno tragické. Tento muž toho pro svět udělal mnohem víc, než jeden herec a čí smrt byla víc oplakávaná?

3. Vzniknul můj blog
- založila jsem blog, kam chodí samí fajn lidé a ať sem napíšu cokoli, nikdo mě za to neposlal do háje (zatím :D). Tímto moc děkuji všem čtenářům, protože díky nim tu blog ještě stále je.

4. Zahrála jsem si ve filmu
- díky panu Tomáši Magnuskovi jsem si mohla zahrát komparz ve filmu Modelky s.r.o. a ještě s ním budu natáčet maličkou roli do seriálu Stopy života.

5. Viděla jsem Thora
- a dokonce se mi líbil! :D což je zvláštní, protože já na filmy se superhrdiny moc nejsem.

Tento rok byl plný smíchu a přátelství, ale také slz a zklamání. Ničeho ale nelituji, i když jsem mohla udělat některé věci lépe.
A co vy? Co vy si o tomto roce myslíte?

P.S. Přeji vám do roku 2014, abyste udělali něco významného. Vydali knihu, založili blog, nebo počali potomka. Nebo cokoli jiného. Abyste si na konci neřekli, že rok stál za nic a už se těšíte na příští.
Date tree

Důchodci

8. července 2013 v 19:36 | Date tree
Důchodce můžeme dělit na aktivní a pasivní. Jsem ráda, že všichni moji prarodiče patří do 1. skupiny. Zde jsou takoví spoluobčané, kteří dělají aktivně nějakou činnost, nestěžují si stále jen na to, že je něco bolí a kvůli tomu mohou jen sedět doma a koukat z okna. Do pasivních dále patří ti, kteří vykonávají pouze tu činnost, že jezdí do supermarketů za slevama. Pár z nich jede už ráno, kdy je autobus nacpaný dětmi školou povinnými, rozčilují se, že je nikdo nepustí sednout a rozptýlí po MHD nejen špatnou náladu, ale zároveň i parádní zápach. Když je po osmé a všichni už jsou v práci, či ve škole až na pár jedinců, co jdou zrovna k lékaři, nebo šťastlivci, kteří začínají až v 9, vyhrne se na ulice vlna důchodců, dychtící po "jejich místě" v autobuse. To si takhle jedete v poloprázném voze a najednou cítíte (doslova), jak se k vám někdo blíží. "Di si sednout jinam, tohle je moje místo." řekne mi hrubý hlas. S úsměvem se otočím.. "Prosím?" "No co se divíš, tohle je moje místo, sedim tu každý ráno." To já, jakožto člověk, který navštěvuje svou obvodní lékařku jednou za uherský rok samozřejmě nemůžu tušit. "A nemůžete si sednout někam jinam?" "NE!!" Má cenu se s nimi hádat dál? To rozhodně ne. Zachvátil mě strach, že všichni staříci s holí v ruce, kteří se na nás už otočili, by mohli zaútočit, tak se raději stáhnu. Je tohle ale normální?
Takových případů je XY a jak mám být milá na lidi v pokročilém věku, když s nimi mám takovéhle zážitky? To máte jako s romskou menšinou.. také nejsou všichni stejný a přesto je házíme do jednoho pytle. Navíc, tak jako nadávají na nás 'bílé',tak důchodci nadávají na nás 'mladé'. Určitě už jste slyšeli zaklínadlo "Ta dnešní mládeš je ale zkažená! Ničeho si neváží a nemají úctu ke starším."
Berme se navzájem s nadhledem, nevyhazujme se z míst a pusťme starší sednout. Svět bude hned o něco hezčí :P
Your Date tree

Ezoterika

3. července 2013 v 8:52 | Date tree
Víme v dnešní době, co to doopravdy je?
Určitě jste už někdy slyšeli o EZO TV, kde je asi nejslavnější vědmou Jolanda aka Generátor náhodných slov. Pokud by jí někdo z vás neznal, přikládám video:

Dle mého je jen málo lidí obdařeno darem předpovědět budoucnost a minimum z nich ho objeví.
To je jako horoskopy.. Pokud si ho ráno přečtete, věříte na něj, chcete někomu dokázat, že to opravdu funguje, něco si už za ten den najde, aby mu to na horoskop pasovalo.
K tomuto tématu nemám už co bych víc dodala..
Mějte se pěkně,
Your Date tree

Filip Topol

30. června 2013 v 11:49 | Date tree
Dovolte mi, začít citátem z filmu Básníci: "Příběhy začínají a končí. Lidé se scházejí a rozcházejí. Někdo se narodí, někdo umře. A tak to jde pořád do kola."
Upříně, tohoto muže jsem poznala až právě díky ostatním blogům, které o něm napsali. Dozvěděla jsem se spoustu informací stažených z tetičky wikipedie, ale takový blog já opravdu nechci. Nemůžu o něm napsat ani řádku, to by mohl pouze někdo z jeho blízkých a vzhledem k tomu, že jsem ho do dneška ani neznala, nebudu zřejmě tím pravým člověkem.
Tématem týdne ale je, řekla bych, jelikož nedávno zemřel. A to je téma, pravda, poněkud depresivní, ale takové, o kterém bych si už troufla napsat pár řádek.
S první smrtí někoho blízkého jsem se setkala zhruba ve čtyřech letech, kdy zemřel můj děda. Jediná vzpomínka, kterou na něj mám, je ta, kdy ležel už velmi nemocný na gauči v ložnici a já se přes něj natahovala pro věci, co měl za sebou na opěradle. Ani nevím, jestli je ta vzpomínka skutečná, nebo jsem si jí vysnila, ale jinak si ho nepamatuji. Další smrtí byla babiččina fenka jezevčíka, která neměla lehký život. Někomu se to může zdát směšné, ale u babičky jsou sousedi, kteří nám dělají jen naschváli. Dalo by se říct, že je to jako z Homolkových, ale v mnohem horší variantě. Babička mi vyprávěla, že jednou Betynka štěkala v zimě na dvorku a oni aby jí umlčeli, chrstli na ní studenou vodu. Celou promrzlou jí pak babička odnesla domů a dlouho se z toho dostávala.
O jarních prázdninách zemřela na infarkt moje matikářka ze základky. Učitelka, která nám celý druhý stupeň dělala ze školy peklo, ale na níž jsme všichni vzpomínali ještě na střední. Například chlapec, co u ní měl 4 je teď nejlepším ze třídy. Ve čtvrtek jsem byla na slavnostním vyřazování její třídy a byl to doslova doják. Měli to moc pěkně zakomponované v jejich proslovu a společně jsme na ní zavzpomínali.
A poslední smrt.. nedávno, dejme tomu týden zpátky, zemřela asi osmnáctiletá dívka, se kterou jsem jezdila každé ráno do školy. Sedla do auta s klukem, který jel jako blázen, vybourali se a ona byla na místě mrtvá.
Jak už ale bylo napsáno hned v úvodu - 'někdo se narodí, někdo umře' - je to koloběh života a každý by si měl užívat na plno každého dne. Doufám, že jsem vám tímto textem nepřivodila negativní náladu.

Mějte se pěkně a užívejte si prázdniny,
Your Date tree
 
 

Reklama